Určitě se shodneme na tom, že procházíme globální změnou klimatu.
Spoustu majitelů nemovitostí, zejména podkroví a střešních bytů řeší nadměrné přehřívání konstrukcí v letních měsících. Mnohdy se tyto prostory stávají v létě neobyvatelnými.
Jakou roli v této problematice hraje tepelná izolace?
V on-line prostoru se dočtete spoustu informací od nejrůznějších výrobců a dodavatelů tepelných izolací a podle toho, kdo má lepší papírové předpoklady (míněna hodnota měrné tepelné kapacity), buď nadhodnocují nebo naopak bagatelizují účinnost izolace v létě.
Pravda bude jako obvykle někdo uprostřed a jako u akustiky či požáru bude nutné vnímat konstrukci jako celek.
Je známo, že výměna tepla probíhá třemi základními způsoby, vedením ( kondukcí ), sáláním (radiací) a prouděním (konvekcí). A právě konvekce je nejrychlejším způsobem šíření tepla. V tomto ohledu hraje velkou roli neprůvzdušnost konstrukce.
Dalšími faktory, které ovlivňují přehřívání konstrukcí jsou kromě použité tepelné izolace i o orientace objektu, použitá střešní střešní krytina, použitá difuzní folie, velikost větrané mezery, počet otvorů, stínění, způsob užívání, větrání atd.
*Například vliv nočního větrání může v návaznosti na množství výměny vzduchu, způsobit teplotní rozdíl až 4,5°C.
*Rovněž stínění hraje velkou roli – teplotní rozdíl v návaznosti na způsob stínění může dosáhnout až 3,5°C
Závěrem:
Ideálním řešením, jak zamezit či eliminovat přehřívání konstrukce je eliminace všech druhů šíření tepla včetně ostatních faktorů, tzn. kvalitní předokenní stínění, upravit způsob užívání ( větrání ), minimalizovat vnitřní teplotní zisky, správně dimenzovat a odvětrat střešní konstrukci.
S ohledem na použití tepelné izolace se jeví jako nejvhodnější řešení kombinace materiálů s vyšší hodnotou měrné tepelné kapacity ( například dřevovlákno ) a izolantů, které zajistí neprůvzdušnost ( například izolace ICYNENE )
